Co to vlastně znamená nevzdat to? Backstage Talks Issue 8 s podtitulem Keep Goings klade přesně tuto otázku deseti světovým kreativcům od Jessicy Hische po ilustrátora Wilfrid Wooda,  a odpovědi hledá v hloubi jejich každodenní práce. Slovenský magazín vydávaný bratislavským studiem Büro Milk přináší rozhovory, které nemají nic společného s povrchním inspiračním contentem.

Proč

V době, kdy kreativní průmysl zahltila vlna think-piece článků o vyhoření, syndromu podvodníka a smyslu práce, přichází Backstage Talks s tím nejjednodušším formátem: dobrý rozhovor se člověkem, který opravdu ví, o čem mluví. Osmé číslo se točí kolem pojmu udržitelnosti - ne ekologické, ale té osobní a profesní. Jak pokračovat, když je práce náročná? Jak odolat tlaku neustálého růstu? Tohle jsou otázky, které trápí každého, kdo pracuje kreativně, a Backstage Talks na ně nenabízí rychlá řešení, ale poctivé dialogy. Na rozdíl od glossy designových titulů je tenhle magazín čtení, ne prohlížení – a na trhu v Česku a Slovensku je těžko nahraditelný.

Kdo za magazínem stojí

Backstage Talks vydává od roku 2016 bratislavské studio Büro Milk, které stojí i za samotnou koncepcí a grafickým zpracováním. Magazín vychází dvakrát ročně a za více než osm čísel si vybudoval reputaci díky rozhovorům s osobnostmi jako Erik Spiekermann, Stefan Sagmeister, Jessica Walsh nebo Christoph Niemann. Obálku osmého čísla navrhl brazilský grafický designér Bráulio Amado, jehož charakteristická typografická estetika je přímo programová. Magazín nevychází z redakce mediálního domu, ale z prostředí lidí, kteří v oboru sami aktivně pracují - a to je znát.

Co v magazínu najdete

Osmé číslo přináší deset rozhovorů, které dohromady tvoří promyšlený argument o tom, co znamená pracovat dlouhodobě a smysluplně. Hosté nejsou vybíráni pro svou virální přítomnost na sociálních sítích, ale pro hloubku svého přístupu k práci.

• Rozhovor s Jessicou Hische – písmaří a typografkou, jejíž práce se objevila na obalech knih i firemních kampaních pro Netflix nebo Wes Andersona.

• Rozhovor s Pablo Rochatem – švýcarským vizuálním umělcem a tvůrcem virálních kreativních experimentů.

• Rozhovor s Wilfrid Woodem – britským sochařem a ilustrátorem proslulým hliněnými portréty.

• Rozhovor se studiem DIA – americkým designovým studiem zaměřeným na brand identity.

• Rozhovor s Emily Keegin – fotografkou a art directorkou známou z The Atlantic.

• Dalších pět rozhovorů s kreativci z různých disciplín na témata udržitelnosti práce, smyslu a odolnosti.

Magazín vychází výhradně v angličtině. Jde o 8. číslo v řadě, každé číslo je tematicky samostatné.

Jak magazín působí

Backstage Talks je fyzicky kompaktní, formát 270 × 220 mm, sešitová vazba, 166 stran. Nejde o coffee-table publikaci, která by se stavěla na poličku a vypadala dobře. Je to magazín, který se čte - papír má mírný offwhite tón, sazba je vzdušná a čitelná, fotografie slouží rozhovorům, ne naopak. Každé číslo má vlastní vizuální identitu odvozenou od hostů a tématu; cover Bráulia Amada je tentokrát výrazně typografický, téměř plakátový. Celkový dojem je kultivovaný bez přepychu, přesně jak by měl vypadat nezávislý magazín, který bere obsah vážně.

Pro koho je

Magazín je pro čtenáře, kteří se zajímají o to, jak kreativní práce skutečně funguje – ne jak vypadá na Instagramu.

• Pro grafické designéry, art directory a typografy, kteří chtějí číst o práci svých kolegů bez PR filtru.

• Pro každého, kdo pracuje kreativně a hledá inspiraci v hloubce, ne v rychlých tipech.

• Pro fanoušky nezávislých magazínů jako Kinfolk, Disegno nebo Eye Magazine, kteří ocení podobnou editorskou razanci.

Pro koho není

• Čtenáři, kteří očekávají vizuálně bohatý coffee-table formát plný fotografií, budou možná překvapeni - důraz je zde na text a rozhovor.

• Pokud vás design a vizuální tvorba nezajímají ani okrajově, osmé číslo vám pravděpodobně nic neřekne.

Proč jsme ho vybrali

Book Therapy stojí na pomezí životního stylu a intelektuální zvídavosti a Backstage Talks přesně tenhle průsečík obývá. Nejde o typický magazín, který zákazník najde v trafice nebo v letištním knihkupectví. Je to publikace, ke které se člověk musí záměrně dostat a to je přesně ten typ titulů, pro jejichž kurátorství Book Therapy existuje. Téma osmého čísla navíc rezonuje v době, kdy otázky udržitelnosti kreativní práce přestaly být niche a staly se mainstreamem.

Závěr

Backstage Talks Issue 8 je pro každého, kdo bere kreativní práci vážně a chce ji číst – ne jen sledovat. Je to jeden z těch magazínů, který si lidé schovávají a půjčují dál. Ideální pro designéry, typografy, umělecké ředitele a každého, kdo se zajímá o to, co se skrývá za výslednou prací.